Fáze trémy

16. února 2015 v 19:27 | Kurkiklanka |  o mně, jak si žiju, a tak
Tak teď jsem fakt přemýšlela, do jaké rubriky tohle šoupnout. Došla jsem k názoru, že úplně každý se vlastně nestresuje. Nebo stresuje, ale ne jako já.
A jelikož mám teď zrovna období koncertů, konkrétně mě čeká soutěž a absolvák, tak si ty fázičky zase hezky prožiju.

Ono totiž (u mě) záleží na tom, jestli to jsou takové ty klasické předehrávky, nebo soutěž, či hraní s orchestrem, kapelou, nebo s jiným uskupením.

Samozřejmě tréma se netýká jen toho 'hudebního' odvětví. Zdaleka ne. Ale u mě to tak většinou bývá. Můžeme mít trému z prvního dojmu, ze zkoušek, z písemky, z rozhovoru a dalších stresujících věcí :D

TYPY TRÉMY:
1) rychlá, až infarktní
  • u většiny případů jsou to měnší koncerty, nebo předehrávky
  • většinou příjde rychle a znenadání
  • respektive těsně před tím, než přicházíte na scénu, což je docela blbé, jelikož už máte zato, že jste naprosto vklidu a nic vás nemůže rozhodit
  • trvá zpravidla tak dlouho, jak trvá vaše vystoupení/představení/zkoušky/jiná stresující věc
2) středně velká (a nakažlivá)
  • pokud jste výstřední a společenský typ, je velice, VELICE nakažlivá
  • jelikož tím stresujete všechny okolo, většinou ty, kteří mají také tu čest vystupovat/předvádět/zkouškovat/dělat něco jiného stresujícího
  • trvá až do doby koncertu, kde se mírně zklidníte
  • což neznamená, že svou zbývající trému nebudete šířít na ostatní přeživší
3) největší a nejhorší co může být, aneb vítejte v pekle
  • je to tréma jak vepř, taková ta veliká, když jste vystresovaní týden, ne-li měsíc předem
  • jsou 3 možnosti, kdy se vyskytuje tato pekelná věc:
  1. jste hodně moc extra nervní člověk, který je rozklepaný i při rozhovoru s matkou, kor když vystupujete/něco předvádíte/zkouškujete/děláte jinou stresující věc
  2. když máte vystoupení/předváděčku/zkoušku/jinou stresující věc, která má pro vás dost velký význam
  3. obojí dohromady, Bůh s Vámi
Zažila jsem si všechny, hlavně dvojku. Ale všechny jsou zákeřné. A teď bych velice ráda popsala fáze mého třetího typu trémy.

a) V KLIDU, JE TO AŽ ZA DLOUHO...
Jojo, jasně, až za 2 měsíce. Umím z toho velké nic. Ale je to až za dlouho. To je hlavní.

b) PROČ VŮBEC NĚKDE HRAJU? TAKOVÝ KEKEL!
No, co jsem si předtím říkala. Už umím trošku menší nic. Ale sakra! Vždyť já nic neumím. Do čeho jsem se to navrtala?!

c) ZABER ČLOVĚČE.
Nojo, konečně mi došlo, že bych s tím ten půlměsíc před dnem D mohla něco dělat.

d) KOLIKÁTÉHO DNESKA JE? JO JEŠTĚ TÝDEN. TAK TO JE V Ř*TI.
Mám ještě nacvičovat (/učit se)? Nebo se na to vykašlat? No vyjde to nastejno...

e) DEN PŘED TÍM.
To snad né. Vrátit už to nemůžu. Já nechci. Pomoc. Zabte mě. Mamííí

f) JDE SE.
Dámy a pánové. Je to tu. Musím si vzít nějaké moc pěkné oblečení. A normálně se tvářít. Aneb jak se říká - "Když už h*vno zahraješ (/předvedeš/naučíš se), tak aspoň dobře vypadej a usmívej se."


Mimochodem, momentálně jsem asi ve fázi d). Takže držte palečky, já jdu cvičit.
Zdár, Kurki♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | Web | 16. února 2015 v 19:46 | Reagovat

Držím palce a ten citát na konci :-D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama