Leden 2016

Neřeším bezmyšlenkovité hejty

29. ledna 2016 v 13:40 | Kurkiklanka |  o mně, jak si žiju, a tak
Zase jsem přemýšlela, jak jsem se změnila. Za poslední dejme tomu 2, 3 roky.
Proč se někdy chovám tak, jak se chovám.

Kdysi jsem si brala urážky moc osobně. Na základce se nehorázně moc pomlouvalo. Ostatně, kde se nepomlouvá, žejo. Jenže na naší základce je v každé třídě 15 lidí, takže se všechno šíří tak 10x rychleji. Když se to tak vezme, zprvu jsem neměla žádnou nejlepší kamarádku. Nebylo to o tom, že bych neměla přátele. Ale spíš o tom, že jsem se na nikoho nechtěla moc vázat. Byla jsem dost samostatná.

Nějak jsem si vybudovala pověst třídního šaška, pořád jsem chtěla být něčím zajímavá. Možná to platí i teď, ale doufám, že už je to mírnější :D Pak jsem poznala jednu učitelku, která mě trošku srovnala... Ale to už je jiný příběh.

Abych se vrátila k těm pomluvám. Nevím, co na tom všichni měli, asi to bylo nějak trendy nebo co. Každopádně, brala jsem si to brutálně moc k sobě, užírala jsem se každou nadávkou i každou kritikou, byť myšlenou dobře. Možná jsem chtěla být "dokonalá".

Pak jsem přešla na gympl. Jak se říká, chtěla jsem být taková nová já, čistý štít, blablabla. A s gymplem vlastně začal můj život nabírat obrátky. Po roce jsem nastoupila do orchestru, pak do kapely, bigbandu, dechovky...

Začala jsem více číst, více komunikovat s lidmi, kteří už něco zažili. Třeba šikanu, nebo tak. Zjistila jsem, že jsou na světě i horší věci. Ne jenom, když se od někoho bezdůvodně dozvíte, jaká jste třeba ****, nebo *****... Domyslete si, co chcete :)



Tím samozřejmě nechci říct, že byste měli každou kritiku absolutně ignorovat a narcisticky jít dál, to si dělejte :D Je super vstřebávat konstruktivní kritiku, která je myšlena v dobrém. Zamyslet se nad ní, promyslet, jestli vám to na sobě taky vadí, nebo ne a případně s tím něco dělat. Je to fakt super, mě to dost pomáhá a cítím se "lepší" :)

Takže zapomeňte na ruzné řečičky, které vycházejí z úst závistivým a hloupým lidem, odprostětě se a mějte se fajn :)
K.

 písnička pro dnešek: James Brown - I Feel Good☺☺

Poslední den mého, jenom mého života (TT)

9. ledna 2016 v 13:46 | Kurkiklanka |  mezi nebem a zemí
Takové téma patří mezi taková ta témata, která vás donutí zamyslet se nad sebou. Co máte v životě fakt rádi, co milujete. Jak se říká, zamyslet se nad těma věcma, pro které byste byli fakt ochotni zemřít. Já vím, je to strašný stereotyp, ale co už, že jo.

Představte si svůj poslední den života. Na jakém místě, kdy a hlavně s kým. Klidně s jedinou osobou. Jednou jedinou. Krásné, že? Vaše oblíbené místo, vybraná společnost jen podle vašeho gusta. Všichni tak, jak byste si představovali. Třeba klidně nazí (kdyby to byl váš poslední den, tak by vám snad mohli vyhovět :D). Výborná snídaně, či hluboká noc? V přírodě, nebo v klubu u kulečníku?

Možná byste chtěli být na koncertě, který jste nestihli. Být s lidmi, které jste nepoznali. Dělat něco, co jste vždycky chtěli dělat, ale rodiče, sebevědomí nebo zbabělost vám zakázali se do toho pustit. Říct lidem, že je máte rádi, protože to by byla OPRAVDU poslední možnost, kdy jim to říct :D ...

♪♫ Písnička pro dnešní den: Lucky Chops - Coco ♫♪
Krásný pozouňák, že jo? :D


Můj den by byl vlastně skoro stejný, jako je mívám do teď, ale asi bych míň prokrastinovala, to je fakt. Haha. Možná bych se taky víc věnovala mé rodině, protože popravdě, jsem na svůj věk spíš pryč než doma. Zkoušky, hraní a tak. Taky bych se i víc věnovala svým nehudebním kamarádům, na které taky trošku prdím... Vlastně bych tak asi nejradši objela ccelou ČR a možná i do Polska bych si zajela. Asi bych nesnesla ten pocit, že už ty lidi nikdy neuvidím.

Mě to téma taky docela zasáhlo. Možná mi pomáhá rozhodnout se v určitých situacích a přestat čekat, až se něco stane. Žijeme jen jednou, víte?
Ač věřím na minulé životy, tenhle život si prožiju jen jedinkrát. Je to tak.

Úspěšné rozhodování a jak říká Pavel Maurer - Něžijte blbě.
K.♥