Proč nekoukám na horory (+ menší recenze)

25. září 2016 v 16:03 | Kurkiklanka |  random články
"Čau, zajdem do kina?"
"Jo, proč ne. Co dávají?"
"Teďka vyšel jeden super horor, co ty na to?"

Většina lidí, co znám, by bez váhání odpověděla ano. Já ale ne. Nevadí mi až tak ten horor, spíš to, co následuje pak.
Minulý týden jsme byli se školou na zájezdě a řekli jsme si, že si těch 12 hodin cesty zkrátíme hororem. Tak jo, proč ne, řekla jsem si.

Ten film se jmenoval Sinister. Pro ty, co neví: Spisovatel detektivních románů chce prozkoumat nevyřešený případ vřaždy rodiny a pohřešované dívky. Přestěhuje se do místa, kde předtím žili. Na půdě domu najde nahrávky s vraždami, jež na sebe navazují. S těmi vraždami je spojena bytost, která může spisovatele a rodinu ohrozit.

No a dál nebudu spoilovat. Ti, co ten horor viděli, si asi říkají, jak se ho můžu bát. Nebo ne? No co, jsem slabší povaha! Jde o tu bytost. Je fakt strašidelná :D aspoň pro mě. Je to nějaký týpek, kterému se tam říká Pan Bubák, je s delšími vlasy a má obličej namalovaný čenou a bílou. Možná bych ho mírně přirovnala k té loutce ze Saw (ten jsem taky neviděla :D). Akorát je až moc živý a dělá moc nepříjemné "grimasy," a je prostě... Psycho. Všechno by se dalo přežít, ale (SPOILER) na konci filmu je záběr na promítačku, nikdo už nic nečeká, když tu najednou vybafne hlava Pana Bubáka v celé své kráse. Podotýkám, že celý film byl spíše v ústraní, tak jsem se málem posrala. Pardon. (KONEC)

Ještě teď mi z toho běhá mráz po zádech a je mi hrozně úzko. Když jdu sama v domě v noci, bojím se, že se někde Bubák objeví. Když se sprchuju, bojím se, že se objeví u mě ve sprchovém koutě. Když všichni spí a já jsem sama u počítače, bojím se, že je tady u nás doma a dělá něco mé rodině a pak si pro mě příjde...
Pak si musím SAKRA DLOUHO říkat, že nic takového není a že je to jen film.

Jinak se mi ten příběh líbil, byl dost zajímavý. Celkem bych chtěla, aby to vyšlo jako knížka a já si to mohla vklidu přečíst. Ale film ne. Radši mi dejte nějakou hezkou pohádku a já budu šťastná.

Pár slov na konec: Vlastně se teď bojím, že mě za tenhle článek pan Bubák najde :D achjo.

a písnička pro dnešní den: This Is Halloween (Nightmare Before Christmas)

Třeba tenhle "horor" mám fakt ráda! :D

Koukejte na co chcete, a mějte se krásně,
K.♥
 
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 justsomethoughts justsomethoughts | E-mail | 29. září 2016 v 20:34 | Reagovat

Jojo, Sinister jsem viděla asi dva roky zpátky, taky jsem se málem posrala. :D

2 kurkiklanka kurkiklanka | E-mail | Web | 30. září 2016 v 19:04 | Reagovat

[1]: Yes! Tak nejsem zas takový posera... :D

3 Clariena Clariena | Web | 1. října 2016 v 12:08 | Reagovat

Mně zase naopak takové vraždící filmy nevadí a pokud má horor pointu a zajímavý nápad, moc ráda se podívám :-D

Ale typ hororu, který sledovat nedokážu, jsou duchařiny... hlavně náměty se zrcadly, to je něco, co má doma snad každý z nás a to mi stačil fakt jenom trailer. Tři dny jsem se bála chodit kolem zrcadel... 8-O

Ale vyjímkou je Kruh. Je to sice duchařina, ale je to snad jediný horor, u kterého jsem si strašně zamilovala příběh :-)

4 Nebulis Nebulis | Web | 2. října 2016 v 0:52 | Reagovat

Na horory moc nekoukám... Ale já moc celkově na nic nekoukám, není čas :D
Na druhou stranu i horor je druh umění a pokud v tobě zanechá stopy po delší dobu, tak to byl asi dobrý kousek.

5 kurkiklanka kurkiklanka | E-mail | Web | 3. října 2016 v 17:14 | Reagovat

[3]: To je fakt, já mám taky radši třeba něco, co se mlže opravdu stát, než to, co je prakticky nemožné... Jak paradoxní :-D Tak Kruh jsem zatím neviděla :)

[4]: Já samozřejmě neříkám, že jsou horory špatné filmy, nebo že nemají svou uměleckou hodnotu :-) Mě třeba vadí, že jsem se do té doby, než jsem ten horor zkoukla, nebála tmy. No a teď... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama